3 nejlepší podniky s vegeburgery

Čtvrtek v 18:41 | Tereza |  Tipy a inspirace


Jelikož velmi ráda objevuji nové vegetariánské či veganské podniky, rozhodla jsem se tentokrát zaměřit na místa, kde si vychutnáte lahodný vegeburger. Restauraci s burgrem z masa najdete na každém rohu, ale kam zamířit právě na ty vegetariánské, či veganské? Vybrala jsem pro vás 3 podniky, které jsem zatím vyhodnotila jako nejlepší, pokud máte zrovna chuť na výborný a šťavnatý burger.

1) Belzepub


3 nejlepší podniky s vegeburgery

Absolutně první volba, v životě jsem lepší burger nejedla. Doporučuji vyzkoušet každému, kdo chce zažít přímo gurmánský prožitek (a nejenom veganská či vegetariásnký, masové burgry dělají též). Výborný burger ze sójové domácí směsi, s domácími hranolkami a sojanézou! A burger je tak neskutečně šťavnatý.


Nedejte na první dojem, je to spíše hospoda než restaurace, s velice zvláštní, ale vždy zajímavou atmosférou. Belzepub najdete v Praze, kousek od zastávky Husinecká. Určitě doporučuji tento podnik vyzkoušet! Fotka výše je přímo z Belzepubu. Ceny jsou velmi přijatelné, burger s hranolkami tu seženete za cca 150,- kč.

 

Beseda s Michalem Horáčkem- VSKK

3. března 2017 v 18:44 | Tereza |  Ze života


V úterý jsem se podruhé byla podívat na DOD na Vysoké škole kreativní komunikace (VSKK), kam nejspíš od září nastoupím. Součástí programu byla i beseda s Michalem Horáčkem, který na škole působí i jako vedoucí tvůrčí dílny poezie. Byla jsem neuvěřitelně zvědavá, přece jenom jsem se možná ocitla s naším budoucím prezidentem v jedné místnosti. Byla jsem zvědavá, jak na mě bude působit a co je pravdy na tom, že je špatný řečník. Už na začátku mě zarazila věta ,,No, ale musíte mi vlastně říct, o čem tu mám mluvit." Otázku pokládal studentce VSKK, která mu po celou dobu asistovala. To mě dost zarazilo a začala jsem mít už ze začátku pocit, že to asi nebude úplně dechberoucí přednáška. O škole jako takové se téměř nehovořilo, což hodně lidí odradilo a pár z nich v polovině odešlo. Pan Horáček hovořil samozřejmě nejvíce o politice o své kandidatuře (což zajímalo většinu z nás) a také o jeho pohledu na dnešní svět. Dobrý řečník to není. Má co zlepšovat. Neustále pochodoval sem a tam, což mě teda skoro až rozčilovalo, nekoukal nám do očí a ve většině času to vypadalo, že si mluví spíš sám pro sebe. Působil na mě jako snílek s celkem radikálními názory, co se týče například Zemana nebo paktování s Čínou, ale taky na mě působil jako člověk, který je dost zahleděný sám do sebe. Například větou ,,Buďte rádi, že jsem tady."


Norsko 2016 -Oslo, Odda-Trolltunga, Bergen

22. února 2017 v 17:38 | Tereza |  Cestování

Dneska je to 7 měsíců a 4 dny, co jsem si balila ten obrovskej batoh do Norska a počítala, kolik máme jídla na každý den. Nemůžu uvěřit, že už je to taková doba a znova projíždím všechny naše fotky, i když je to snad po stý. Stýská se mi po úsměvech všech lidí, které potkáte, (protože Norové jsou snad nejmilejší a nejusměvavější lidé na světě!) po všech těch vodopádech a tunelech, kterými jsme cestou tam projeli. Upřímně nevím, čeho jsme viděli nejvíc, úsměvů, úchvatných vodopádů, trampolín na zahradách, tunelů, pouličních soch nebo jezírek? Těžko říct. Norsko je úchvatná země a doufám, že se tam brzy vrátím.

To hlavní, proč jsme do Norska jeli, byla známá Trolltunga, aneb trolí jazyk, doslova:) Nikdy v životě na ten výšlap nezapomenu, byl to pro mě nejnáročnější výlet v životě a to už toho mám za sebou hodně. Na zádech jsem měla tuším 19 kg, což odnesly moje kyčle. Příště hold už vím, kolik zvládnu a kolik ne. Ale určitě to stálo za to! Ranní probuzení s tak krásným výhledem, na to se nezapomíná:)

Oslo a Bergen jsme až tolik prozkoumat nestihli, ale určitě mají své kouzlo, snad ho příště objevím, až bude víc času. A pokud byse chtěli doporučit kemp v Oddě, (možná jediný) tak doporučuji TENTO. Nádherné jezero přímo u campu, u kterého se můžete každé ráno probudit :)

Snad se budou fotky líbit!


 


O jednom malém focení v kavárně

9. února 2017 v 16:45 | Tereza |  Ze života
Naše první focení probíhalo minulý rok na Vyšehradě, byl nejchladnější den v roce a já skoro umrzla. Pro naše druhé focení jsme tedy neměnili tradici a vyrazili opět v tom nejchladnějším počasí, tentokrát jsme ale byli chytřejší a vyrazili jsme do kavárny :) Troufám si říct, že fotky jsou ještě lepší než minule, i když to bylo jen malé focení u povídání v kavárně s výborným šálkem kávy. Kavárna La Boheme Café, doporučuji! Krásné prostředí, kromě kávy je tam i mnoho druhů různých čajů a delikátních horkých čokolád a velkou zajímavostí je, že si tam můžete koupit mnoho předmětů, od kávovaru po skleničky, možná i knžky, které jsou rozmístěny po celé kavárně:) S Ladislavem jsme se poznali přes fotopátračku a mohu ho jedině doporučit, jak pro TFP focení, nebo třeba i pro jiné nabídky... Na konci článku přikládám jeho FB profil :)

Snad se fotky budou líbit!



Úplný pocit štěstí

16. ledna 2017 v 14:13 | Tereza |  Ze života
Fotka uživatele Lukáš Gregor.

Znáte ten pocit, kdy jste zkrátka úplní, bez stresu, bez únavy a chcete prostě jen tak být? Znáte ten pocit úplného štěstí? Já ano. A mrzí mě, že ho nezažívám častěji.

Bylo to tehdy v Albánii, kdy jsem si toho tolik uvědomila. Tolik nových myšlenek, zážitků a čistého štěstí. Jela jsem do Albánie s tím, že si chci a musím naprosto vyčistit hlavu, že chci zase najít sama sebe. Nejenom, že se to povedlo, ale našla jsem tam člověka, který hledal totéž.

Tak nádherná rána, kdy bylo vstávání potěšením. Tolik ran a puchýřů. Tolik bolesti. I fyzické. Tak nádherná příroda, že si to ani neumíte představit. A tolik odhodlání, které bylo potřeba, abyste to všechno zvládli. A i přesto jsem se každé ráno budila šťastná jako nikdy. S úsměvem na rtech a natěšená na další den. Každým dnem jsem poznávala to úplné životní štěstí víc a víc. Bylo mi neuvěřitelně krásně. Cítila jsem se tak volná a statečná. Neměli bychom se takhle cítit den co den? Proč nám v to tolik věcí brání? Jediný, kdo s tím může něco udělat, jsme my sami. To my ovlivňujeme naše životní štěstí a spokojenost. A tak málo lidí si to uvědomuje. Snažím se vybavovat ty šťastné okamžiky v Albánii co nejčastěji. Chci, abych se takhle cítila i v tomhle uspěchaném životě. A zkusím pro to udělat všechno. A vy byste měli též. :)




Vánoce 2016

8. ledna 2017 v 18:18 | Tereza |  Ze života
Letošní Vánoce byly tak kouzelné, že si to snad ani neumíte představit. Hrozně jsem se těšila, jako každý rok, až uvidím ty rozzářené obličeje lidí, co mám ráda, až budou s očekáváním rozbalovat dárky a až budeme všichni pohromadě. Až všude budou kouzelná světýlka, byt bude provoněný cukrovím a spoustou jiných dobrot.

A až začnu vnímat tu neuvěřitelnou pohodu.

Jsme velká rodina, takže Štědrý den byl dlouhý a s mnoha stromečky! Když jsme zpívali všichni společně vánoční koledy, (i když hrozně falešně a vtipně, ale to vůbec nevadí), skoro jsem se rozbrečela, protože mi zase znova došlo, jak úžasnou rodinu mám.

Absolutně jsem nečekala, že dostanu tolik dárků a ještě všechny tak krásné. Snad jsem to všem těmi svými vrátila :) Tentokrát jsem se snažila i o hezčí zabalení, které mělo velký úspěch (dědeček si snad nechal i všechen balící papír krom cedulek) A zkusila jsem i nějaké DIY, v podobě zavařovací sklenice, do které můžete dát prakticky cokoliv, já do ní dala lak na nehty a dvě skvělé masky na obličej, všechno v barvách oceánu a hezky sklenici vyzdobila:) No, letošní Vánoce byly ve znamení

jednorožců, Intimissimi, cedulek a lososů

A jaké Vánoce jste měli Vy?



Vítám v rodině nového člena!

1. ledna 2017 v 19:33 | Tereza |  Ze života
Tímto bych chtěla přivítat Terinku u nás v rodině a ukázat ji i Vám!:) Je to neuvěřitelnej mazel, pořád mě pusinkuje a má zkrátka úžasnej život, pořád něco papá, spí nebo si hraje.

A JE TAK ÚŽASNÁ A KRÁSNÁ, ŽE JI ZKRÁTKA MUSÍTE VIDĚT.

Článek jsem zařadila do tématu týdne, protože jsem se půl roku rozhodovala, zda si kočku pořídit, nebo ne. A kdybych se nerozhoupala, neměla bych doma tohle zlatíčko který mi neustále přede na hrudi. Miluju ji nadevše a zkrátka se ze mě stala absolutní kočkomilka. Jsou to tak úžasná stvoření, nebudu se s váma přít, že jsou kočky lepší než pejskové, nebudu! Prostě jsou!



6 důvodů, proč jsou Vánoce krásné

19. prosince 2016 v 15:38 | Tereza |  Ze života
Zastáváte názor, že Vánoce jsou jen plné stresu, nakupování dárků a rutina pečení cukroví? Chtěla bych Vám ukázat, že všechno je takové, jaké si to uděláte a že Vánoce mohou být opravdu krásné. :)

1) Atmosféra



Vnímejte tu kouzelnou atmosféru všude okolo Vás! Všude jsou světýlka, voní to různýma dobrotama a venku je ten krásný, vánoční rozruch. Běžte se jen tak projít do města, koukněte se na vánoční trhy, dejte si medovinu a vychutnávejte. Nebo si zalezte pod teplou deku, poseďte u krbu a vemte do ruky třeba dobrou knížku!


Veganský recept na cizrnu v kešu omáčce

11. prosince 2016 v 16:40 | Tereza |  Recepty


Ráda bych vám předala naprosto delikátní recept na cizrnu v kešu omáčce. Je to čistě veganský pokrm, bohatý na bílkoviny, výživné jídlo a vhodné jako oběd či večeře. Takže pokud chcete zkusit něco nového, zdravého a zároveň si pochutnat a nemít s jídlem tolik práce, tento recept je určený přímo pro Vás :)


Ingredience:

Na cca 4 porce
  • 600 g cizrny (lze i v plechovce)
  • 4 cibule
  • 6 rajčat-oloupané v konzervě
  • 2 lžičky kurkumy
  • 1 lžička garam masaly
  • 400 ml kokosového mléka
  • 200 g kešu ořechů
  • koření dle chuti

Postup:

Pokud nemáte lepší mixér, doporučuji hodinu předem namočit kešu do vody, aby se potom lépe mixovaly. Cizrnu uvaříme v horké vodě cca hodinu a půl až dvě, do měkka. Než cizrnu slijeme, napustíme do kastrolu studenou vodu, aby napovrch vyplavaly slupky od cizrny a my je mohli odebrat. Měkkou cizrnu přehodíme do hlubší pánve, ve které chceme společně s ní udělat omáčku. Vedle na pánvi uděláme jemně nakrájenou cibulku, orestujeme společně s kořením a přihodíme k cizrně společně s rajčaty pokrájené na menší kusy.


Celou dobu vaříme na mírném ohni. Připravíme si kešu krém. Kešu vhodíme do mixéru s trochou vody, záleží na typu mixéru ale cca 100 ml. Opět přihodíme do omáčky a nakonec přilijeme kokosové mléko. Vaříme ještě cca 10 minut. Omáčka má poté tendenci se připalovat (vyzkoušeno), takže opravdu mírný plamen a neustálé míchání. Můžeme podávat!

RECENZE: Divočina

29. listopadu 2016 v 18:35 | Tereza |  Tipy a inspirace
Taky máte někdy chuť od všeho utéct, být jen se svými myšlenkami a chcete se konečně volně nadechnout? Přesně takhle se cítila Cheryl Strayed a proto se rozhodla vydat se úplně sama na vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Prošla si mnoha strašnými obdobími - od smrti své matky až po rozpad manželství. A tak se i přes absolutní neznalost přežití v divoké přírodě vydala na cestu dlouhou 1 770 kilometrů, s obrovským batohem na zádech, s téměř žádnou fyzičkou a absolutně bez zkušeností.

RECENZE: Divočina



Jedno z kouzel knížky tkví v tom, že se jedná o skutečný příběh skutečné Cheryl Strayed, což je pro čtenáře ještě mnohem přitažlivější, když ví, že čtou skutečnost a reálný příběh. Kniha krásně poukazuje na to, že když chcete, dokážete cokoliv na světě. Stačí mít silnou vůli a odhodlání plnit si své sny. :)


Cheryl potká cestou mnoho zajímavých lidí a později i přátel. Dostává se do situací, kdy je absolutně zoufalá jako žena, ale i jako otřelá tulačka, která se setká se situacemi, které nejsou při horské turistice běžné. Možná Vám nemusí být hlavní hrdinka úplně sympatická, například svou naivitou a nepřipraveností či tím, že měla problémy s drogami, ale kniha Vás stoprocentně vtáhne do děje, tak či tak, charakter Cheryl je opravdu zajímavý.


Po přečtení knížky jsem měla chuť vzít svoji krosnu a hned někam vyjet. Jsem zvědavá, jestli měli takovýhle pocit všichni, kteří knihu přečetli a vsadím se, že ano. Takže pokud se chcete ponořit do neuvěřitelných zážitků Cheryl, obdivovat s ní nádhernou a divokou krajinu a milujete dobrodružství, je to ta správná kniha pro Vás.


Další články


Kam dál